Nejprve Tamara Černá zářila na divadelních prknech jako primabalerína Národního divadla moravskoslezského. Později se k taneční kariéře přidala i fotografie, již prezentovala pod jménem SofiG po celém světě. Dnes už umělkyně s ukrajinskými kořeny, která 30. června slaví 60. narozeniny, umělecké světy neodděluje.
Třicátý ročník festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu 19. září slavnostně otevře nový kulturní prostor Galaxie, který oživí bývalé multikino na Hájích. Prostor bude otevřen veřejnosti až do června 2026. Společně se Čtyřmi dny zabydlí tuto kulturní stanici také Dejvické divadlo, divadlo Minor, platforma DanceConnected a DAMU.
Divadlo PONEC v rámci festivalu TANEC PRAHA připravilo divákům silný zážitek. Sólo Movements of Soul vytvořené Christianem Yavem hypnotizovalo atmosférou, intimitou, a především interpretací.
Euforický rave, diskotéková exhibice i společenský komentář. Choreograf a taneční teoretik Eduard Adam Orszulik naplnil pražský alternativní klub Fuchs2 volnou (místy až povolnou) zábavou.
Krátce poté, co se v médiích objevily množící se zprávy o nespokojenosti tanečního souboru Hamburg Ballet s novým vedením, podal umělecký šéf Demis Volpi demisi. Soubor oficiálně opustí na konci sezóny 2024/2025.
Scapino Ballet Rotterdam patří mezi nejznámější světové soubory. V půlce června ho nabídl program festivalu Madrid en Danza, pyrenejský sourozenec TANCE PRAHA.
Během své poslední divadelní sezóny rozdala Nikola Márová nespočet rozhovorů oborovým i lifestylovým časopisům, rozhlasu či televizi. Její rozjetý vlak se po posledním slavnostním představení Tramvaje do stanice Touha nezastavil, ba ani nezpomalil a nezdá se, že by její půlkulatiny něco změnily.
„Znalost díla Ivána Argoteho není nutná a účastníci a diváci se s jeho prací mohou seznámit až na místě.“ Tak láká anotace pražské Galerie Rudolfinum na výstavu Radical Tenderness kolumbijského konceptuálního umělce, který se českému publiku představuje poprvé.
Mezi čtyřmi stěnami pražského NoDu se vzduchem vznášely staré legendy i zhmotněná přání. Absolventská představení HAMU s názvy Zenit a WISHPER choreografek Kateryny Lopakhtiny a Žanety Musilové představila svébytný pohled na tanec jako introspekci prostřednictvím mýtu.
V zeleni Stromovky, pod kupolí stanu Azyl78 se odehrála premiéra Mé vlasti. Již samotný hrací prostor napovídá, že nepůjde o koncertní provedení symfonických básní Bedřicha Smetany, ale že Matěj Forman jakožto autor scénáře představí jednotlivé věty jinou optikou a v jiném světle.
