„Když jsme otevřeli UFFO v roce 2010, pozval jsem soubor Cirk La Putyka a principál Rostislav Novák ml. byl prostorem nadšen. Nazval jej doslova budovou zrozenou pro cirkus. A tak vlastně vznikl festival. Dramaturgicky se rozjížděl v úzké spolupráci s producentkou Šárkou Maršíkovou z Cirqueonu,“ odpověděl v nedávném rozhovoru během příprav nového ročníku ředitel kulturního centra UFFO a současně festivalu Cirk-UFF Libor Kasík. Festival se tak od svého počátku v roce 2011 stal neodmyslitelnou součástí multifunkčního prostoru UFFO, který svými možnostmi k realizaci cirkusových produkcí přímo vybízí. O tom svědčí bohatá programová historie, která těží z dlouhodobě budovaných kontaktů jak na domácím, tak mezinárodním poli a ze spolupráce čelních producentských osobností. Z tuzemských snad nebylo cirkusového uskupení, které by se v rámci festivalu nepředstavilo, a to včetně těch nejvýznamnějších, jako je Cirk La Putyka, Losers Cirque Company, Bratři v tricku, Cirkus Mlejn, Décalages či V.O.S.A. Ze zahraničních hvězd se v Trutnově objevily věhlasné skupiny Akoreacro, Cie EA EO, Cie IETO, Lonely Circus, Paki Paya, Cie Bam, Oktobre, La Meute, Marcel et Ses Drôles des Femmes, TinCan Company, Sirkus Aikamoinen ad. a později přední australští umělci v čele s režisérem Darcy Grantem a jeho Gravity & Other Myths. Díky komornímu až komunitnímu charakteru akce je dodnes přínosem většiny hostování možnost blízkého kontaktu s umělci a účast na doprovodných workshopech vedených věhlasnými profesionály. V roce 2012 se například v Národním domě konal workshop žonglování, kterého se zúčastnili i naši žongléři (například Bratři v tricku), pod vedením v Česku dobře známé Compagnie EA EO (k vidění byli i nedávno, neboť v rámci festivalu Cirkopolis v roce 2020 vystupovali v Praze s inscenací How to Welcome the Aliens). S navázáním intenzivního vztahu s Australany se v Trutnově před dvěma lety začala rodit myšlenka o vybudování tréninkového centra po vzoru australských cirkusových školiček. Autor myšlenky Libor Kasík potvrdil: „Ambice s australskou cirkusovou školičkou máme stále. Dokonce se původní záměr rozšíří o tréninkové možnosti pro profesionály. Tamní systém cirkusového školství mě neobyčejně inspiruje a cítím potřebu zprostředkovávat jejich kvalitu tuzemským zájemcům a souborům.“
Podívám-li se na Cirk-UFF s odstupem času, velice často se dralo a stále probleskne myslí slovo risk. Jako by právě risk byl pohonem zakladatele Libora Kasíka a jeho realizačního týmu a dále leitmotivem mnoha přizvaných projektů. Třetí ročník festivalu poskytl zázemí Rostislavu Novákovi ml. k uvedení inscenace s názvem Risk, která vznikala v rámci mezinárodního projektu Lacrimae, jehož byl vedle Cirku La Putyka součástí také švédský soubor Cirkus Cirkör a francouzský Cahin-Caha. V roce 2014 UFFO, a tím i festival, vstoupil do koprodukce (spolu s Archaos – CREAC de Marseille, CARE Circus Art Research Exchange, Pôle National Des Arts Du Cirque Méditerranée) dalšího Novákova projektu Dolls. Principál Cirku La Putyka, tehdy souboru s pětiletou historií, vytvořil svou první inscenaci s ryze mezinárodním obsazením a ke spolupráci přizval bratrance, dalšího z potomků věhlasného rodu Kopeckých, scénografa Jakuba Kopeckého. V Dolls režisér artistickými výkony protagonistů dosáhl úrovně evropské cirkusové špičky a zajistil si zahraniční turné. V navazujících letech se Cirk-UFF stal častým partnerem plánů Cirku La Putyka. O tom svědčí i výlučný jednorázový projekt Cometa 45615 realizovaný v následujícím roce 2015, v němž došlo k mezinárodnímu propojení režisérských osobností Rostislava Nováka ml. a Sverrea Waageho z Norska a osmnácti performerů převážně z Cirku La Putyka a norského cirkusu Xanti. Vzniklo svou energií strhující cirkusové dílo, které plně využilo jak potenciál tvůrců, tak polyfunkčního divadla.
Cirk-UFF si svou otevřeností a strategií podpory získal jako česká produkčně úspěšná show case respekt. „Je mi potěšením, že se festival za dobu své existence stal nejen křižovatkou českých a zahraničních umělců, ale také místem, kde se uzavřelo několik významných dohod, jako např. možnost spolupráce Cirku La Putyka s berlínským kabaretem Chamäleon,“ doplnil ředitel Cirk-UFFu. Festival se stal odrazovou platformou otevírající spolupráce, poskytovatelem rezidenčních prostor a motivátorem ke vzniku nejrůznějších scénických forem, včetně vlajkových pouličních projektů Bratrů v tricku. V roce 2017 zde představili dnes již legendární a zcestovalou Běžkařskou odyseu. Libor Kasík podotkl: „Díky UFFu máme v ruce obrovský nástroj, který nám umožňuje přivést soubory, které bychom jinak zaplatili velmi těžko. Příkladem toho (každý trošku jinak) jsou naše rezidenční projekty Backbone, Filament, Fauna, Time In Space ad. Chceme zkrátka být u toho, když něco vzniká, nechat se ovlivnit a ovlivňovat, nechat si pomoci a hodně pomáhat.“
V roce 2016 jsme měli možnost v Trutnově vidět světovou premiéru americko-německé inscenace Filament režiséra Josepha Pinzona. Za zásadní však považuji hostování projektu Backbone souboru Gravity & Other Myths (GOM) v roce 2017. I navzdory ambivalentnímu přijetí českou divadelní kritikou šlo o strhující představení s excelentními akrobatickými výkony, s náznaky obecně srozumitelného narativu a dokonalou souhrou všech inscenačních komponentů včetně hudby a light designu. Libor Kasík doplnil: „Nejdříve jsem na základě předchozí zkušenosti (a tedy elementární důvěry a poměrně velké porce víry) poskytl GOM rezidenci v UFFu k jejich nově připravovanému projektu Backbone. Už během zkoušení a na trutnovském work in progress jsem začal tušit, že by tu mohlo vzniknout něco výjimečného. Tušení se proměnilo v jistotu na březnové premiéře v Adelaide, kde Backbone v režii Darcy Granta zaznamenalo neobvyklý úspěch u diváků i kritiky. Australský cirkus není jen skvělá akrobacie, popřípadě okouzlující zábava, ale může to být i velké umění. O tom mě právě projekt Backbone přesvědčil.“
Vůbec poprvé do Evropy, a rovnou na festival Cirk-UFF, přiletěl v roce 2018 australský soubor Time in Space, který v UFFu uvedl evropskou premiéru svého debutu The Displaced. Absurdní drama komunikované originálně uchopenými cirkusovými disciplínami výtečně doplnilo programovou různorodost každoroční festivalové dramaturgie, na jejímž jednom konci škály jsou vysoce ekvilibristická adrenalinová díla a na druhém až intimní počiny mezioborově rozkročené mezi tancem, fyzickým divadlem a magií. V loňském roce, v nelehké době před nástupem druhé pandemické vlny, se pak podařilo zajistit hostování neuvěřitelného marockého cirkusu Groupe Acrobatique de Tanger i co do počtu akrobatů. Jejich show FIQ! tehdy zaplavila UFFO energií exotiky, skvělých artistických výkonů a symbolická mnohovrstevnatost odkazující k tradici a modernímu světu, k národní identitě a globalizaci či genderovým otázkám.
Ve svých počátcích program festivalu Cirk-UFF nabízel do deseti představení, v dobách před pandemií obsahoval až třicet titulů od téměř dvou desítek souborů a jednotlivých umělců. Dramaturgie cílí na všechny věkové kategorie a široký záběr diváckého vkusu. Uspokojí publikum preferující brilantní výkonnostní cirkus, multidisciplinární projekty s vysoce nastavenými uměleckými nároky, komorní artistická díla, ale na své si přijdou také milovníci pouličních taškařic či ohňových show. Diváckou přitažlivost zvyšuje žánrová pluralita a ekonomická dostupnost, mnohé pouliční produkce jsou trvale nabízeny zdarma a přispívají ke koloritu festivalu. „Hned v prvních letech po zahájení festivalu se ukázalo, jak zásadní význam pro Trutnov a region má. Dnes festival s desetiletou tradicí přitahuje nejen domácí diváky, ale i návštěvníky zdaleka. A byly ročníky, které se těšily mnohatisícové návštěvnosti,“ poznamenal Libor Kasík. Týmu trutnovského UFFa se podařilo za deset let vybudovat stabilní přehlídku s dnes již mezinárodním renomé a s podporou regionálních i národních institucí. A i díky odvaze riskovat se trutnovský festival zařadil mezi pevné body, jakými jsou na tuzemské scéně Letní Letná (zal. 2004), Cirkopolis (zal. 2014) či Fun Fatale (zal. 2012), a stal se respektovaným partnerem předních domácích a zahraničních souborů, a to i navzdory geografické poloze.
Cirk-UFF se letos stane jedním z prvních veřejných festivalů po mnohaměsíční kulturní odstávce. Jedenáctý ročník festivalu se po loňské podzimní výjimce vrací mezi diváky v původním červnovém termínu a odehraje se především pod širým nebem. Je velmi pravděpodobné, že oživí exteriéry Trutnova nejvíce ve své historii. „Letošní ročník je opět výzvou. Dává nám nový impuls ještě více se v UFFu semknout a hlouběji se ponořit do příprav a následně si festival užít. Jako každoročně nabídneme široké spektrum různorodých projektů, včetně špičkových artistických adrenalinových zážitků. Na programu je více jak dvacítka projektů,“ informoval Libor Kasík.
Program zahájí očekávaná premiéra inscenace Konkurz souboru Losers Cirque Company. Z nemnoha projektů, které se za zvýšených hygienických podmínek představí ve vnitřních prostorách, to budou i Voyerky v produkci Cirkusu TeTy. Z venkovní produkce se napjatě vyhlíží realizace představení Elišky Brtnické Fish Eye v blízkosti řeky Úpy či Hang Out na pivovarském komíně. Trio klaunů Squadra Sua (Lukáš Houdek, Roman Horák, Robert Janč) přiveze namísto avizované nové pouliční show Bezdéčka vtipnou klasiku pro celou rodinu Happy Hour. Ze zahraničních hostů se po šesti letech vrátí chilsko-španělská dvojice Murmuyo et Merteyeta, která svou novinkou Fisuro naváže na tehdejší interaktivní klauniádu Su-sesoTalardo. A další hvězdou, která se s největší pravděpodobností znovu podívá do Trutnova (v roce 2016 vystupovala v představení Filament), je americká aerialistka Thula Moon Martin. Absolventka montrealské cirkusové školy se zkušenostmi z Cirque du Soleil se na Cirk-UFFu sice jen mihne, ale s její energií to nebude bez povšimnutí. A Libor Kasík shrnul: „Chceme být i nadále intenzivním festivalem s jedinečnou atmosférou potkávání se umělců s diváky a s řadou produkcí zdarma, jako je tomu nyní. Naší snahou bude i nadále uvádět vše podstatné z české scény (našim divákům i zahraničním promotérům) a zároveň představovat jak etablované soubory světové špičky, tak vyhledávat po světě talenty a dávat jim příležitost. Když se propojí náhoda, štěstí s přáním a skvělým produkčním týmem, je to skvělé a můžeme nabídnout nevšední kulturní vyžití.“
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze