reportáže

V Národním divadle Brno měla 22. a 23. února premiéru nová verze baletu Raymonda v úpravě Jaroslava Slavického. Hudba Alexandra Glazunova, výpravné scény a slavné variace lákají do divadla stále početnou skupinu milovníků klasiky. V brněnské dvouaktové Raymondě na ně čeká řada překvapení.

O tom se mohli přesvědčit návštěvníci obou premiér baletního večera v Národním divadle. Balet La Sylphide (Sylfida) a třetí jednání z baletu Napoli (Neapol) Augusta Bournonvilla přijel do Prahy nastudovat se svými asistenty osobně ředitel Královského dánského baletu Frank Andersen a pečlivá příprava se maximálně zúročila. A přestože první kus se datuje do roku 1836 a druhý 1842, přestože choreografie zůstává – dle slov inscenátora – na 95 procent stejná a scéna vychází z toho nejtradičnějšího pojetí, je v představení život a myslím, že se stěží najde někdo, kdo by si o něm troufl mluvit jako o muzeálním kousku.

Nová inscenace Ondřeje Lipovského Gorillas s prozíravým podtitulem „divadelní kastrace“ by se jistě nemusela stydět ani za účast na (bohužel prozatím pouze filmovém) Festivalu otrlého diváka. Ne sice z důvodu krvavé či brutální tematiky, drásající všechny smysly, ale spíše z náročnosti snahy pochopit hlubokou tematiku díla, zatěžující především oční víčka.

V pátek 11. ledna se v budově Státní opery Praha konalo Prague Ballet Gala, organizované iniciativou Mezinárodní balet Praha. Divákům v zaplněném sále se představili první sólisté souborů Hong Kong Ballet, Berliner Staatsoper, Royal Ballet, National Ballet of Canada a Staatstheater Wiesbaden. Na programu byl průřez styly od klasiky po současný tanec.

První večer Mezinárodních týdnů tance 2008 přinesl návštěvníkům Stavovského divadla kvalitní zážitek. Společné vystoupení Baletu Praha Junior (souboru TCP) a Maďarského tanečního divadla (Maqyar Belettszínház Gödöllö) bylo ve znamení srozumitelnosti, geometrie a umírněné expresivity tance. Program uvedla choreografie Ramona Ollera ze Španělska, ale jinak byl večer spíš recitálem maďarského autora Attily Egerháziho. Promyšlená dramaturgie vedla od méně náročného čísla v podání TCP přes abstraktnější kusy maďarského autora až po společné odlehčené finále obou souborů.

Do Prahy po roce zavítal baletní soubor Slovenského národního divadla. Na jediném vystoupení 2. prosince ve Stavovském divadle jsme viděli trochu jiný program, než na jaký jsme za poslední léta zvyklí. Slováci tentokrát nepřijeli s celovečerním kusem, ale s krátkým komponovaným programem, který v Bratislavě měl premiéru až na Silvestra a je primárně určený na zájezdy.