Zuzana Rafajová

Zuzana Rafajová

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.
Pochází z Valašského Meziříčí, vystudovala Masarykovo gymnázium ve Vsetíně, kde také třináct let navštěvovala taneční obor Základní umělecké školy. Po maturitě nastoupila na pražskou HAMU, v oboru taneční věda zde získala v roce 2019 doktorský titul (disertační práce Obnovování tradičních baletů - východiska, možnosti, postupy; obhajoba červen 2019).
Zabývá se především historií jevištního tance 19. století a odkazem romantického a postromantického repertoáru, dále se věnuje studiu tanečních notací téhož období, zejména pak systému Vladimira Stěpanova (poprvé publikován v L'Alphabet des Mouvements du Corps Humain, Paris 1892) a jeho použití v divadelní praxi. V rámci přípravy disertační práce a následných dalších rešerší absolvovala dvakrát měsíční pobyt v Houghton Library Harvardovy univerzity v Bostonu, kde studovala materiály tzv. Sergeyev Collection obsahující hudební a choreografické notace baletů repertoáru carského Mariinského divadla z přelomu 19. a 20. století.
Působí jako publicista na webech Taneční aktuality a Opera Plus, příležitostně rovněž v časopisech Hudební rozhledy a Živá hudba. Spolupracovala na programových brožurách Baletu Národního divadla (např. Timeless, Phoenix, Oněgin,  Forsythe/Clug/McGregor, bpm, Tramvaj do stanice Touha) a Baletu Národního divadla moravskoslezského (např. Le Corsaire, Carmen, Coppélia, Louskáček - Vánoční koleda), dále např. s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je pedagožkou konzervatoře Duncan centre a přednáší na Katedře tance HAMU. Pravidelně se účastní odborných konferencí (např. European Association for Dance History, AIRDanza).

 


Texty autora

Ruth St. Denis – první dáma amerického tance

Milovala vzdálené, především východoasijské kultury, zhlédla se v indickém tanci, jedno z jejích nejslavnějších sól inspirovala reklama na cigarety. Stála u zrodu první instituce zaměřené na nový moderní tanec ve Spojených státech, pomohla vychovat řadu klíčových osobností...

La Sylphide rozpačitá i roztomilá

Poslední premiérou letošní sezóny se pro Balet Národního divadla v Praze stala poněkud nečekaně romantická La Sylphide. Titul, který vystřídal původně zamýšlený program složený z děl George Balanchina Who Cares? a Brahms – Schönberg Quartet.

Balanchine na čtvrtou v Brně

Programy složené výlučně z děl George Balanchina jsou na Západě, především pak ve Spojených státech, na denním pořádku. V tuzemsku však do letošního roku žádný soubor k podobně složenému večeru nepřistoupil.

Alessandra Ferri, baletu souzená

Je ve věku, kdy její vrstevnice dávno opustily taneční jeviště, maximálně se na nich objevují v rolích královen, matek nebo čarodějnic. Ona stále tančí, tvoří nové role a její tělo nepřestává šokovat obdivuhodnou výdrží, elegancí, mladistvostí i obrovským charismatem zkušeností.

Glosa o hovně

Únorové pondělní ráno. Zvoní telefon. Ze sluchátka se ozve: „Slečna kritička jistého zpravodajského média? Tady ředitelka nejmenovaného divadla. Dovolte mi se vám osobně omluvit za to, že vám náš choreograf rozmazal psí hovno po obličeji.“

Aurélie Dupont – Esence francouzské étoile

Aurélie Dupont, čerstvě bývalá umělecká šéfka baletu Opéra de Paris, dlouholetá tanečnice a hvězda téhož souboru, prominentní osobnost francouzského tance, která promluvila několikrát i do světa filmu, matka dvou synů, módní ikona, prostořeká studentka. 

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE