Diskuze k tématu:
Puppet, Dos soles solos – Dvojitá sázka na jistotu?

Milá Hanko, děkuji za zajímavé zamyšlení! Definice "alterny" je skutečně složitá otázka, a nerada bych výše zmíněné choreografy házela do jednoho pytle, protože to prostě nelze. U každého vidím tu "alternativnost" v něčem trochu jiném, například Khan ve své práci sice vychází z klasické formy - ale indického tance - který kombinuje s contemporary technikami. A pokud pracuje s baletním souborem či jednotlivci typu Sylvie Guillem, využívá jejich dispozic nebo principů klas. tance (třeba v Giselle), ale právě ta fúze s "něčím jiným" a odlišný přístup k pohybu, k tělu, z toho pro mě dělají "alternu". Jistě mu nechybí ani ta angažovanost. Ekman je pro mě alternativní spíš v konceptech inscenací, a v procesu zkoušení a tréninku taky klade důraz na improvizaci, úplné uvolnění, hravost těla, hledání nových forem... a v dokumentu o jeho práci v pařížské Opeře je vidět, že tam s tím docela narazil. Stejně jako Sasha Waltz ve Stockholmu, kde její Körper někteří tanečníci odmítli tančit (nemluvě o událostech v Berlíně). Takže ano, jsou tam asi i limity, jaká "alterna" vlastně může být prezentována klasickými soubory, na druhou stranu se to posouvá a myslím, že i experiment či novátorský přístup tohoto typu, pro vás možná "s principy klasické formy", u nás chybí.
Takže abych byla konkrétní, a aniž bych škatulkovala jednotlivé tvůrce, líbilo by se mi, kdyby v baletu ND vytvořila dílo například Lenka Vagnerová (důkladná práce s charaktery, výrazný choreografický rukopis, kostýmy, atd.), Viliam Dočolomanský z Farmy (angažovanost, která v současném repertoáru baletu ND bytostně chybí) a asi úplně nejvíc by mě zajímalo, co by s "baletkami" zinscenovala Miřenka Čechová. Samozřejmě zůstává otázka, zda by vůbec byl jejich způsob práce kompatibilní s prací baletního tělesa, pokud by tedy dostali takovou nabídku...
Nechtěla bych, aby to vypadalo, že jsem na jedné či oné straně, protože (ač to tak možná v této recenzi nevypadá), cením a užívám si všechny formy tance, klasiku, "alternu", ale i třeba barokní tanec nebo "lidovky"... Proto naprosto souhlasím, že základem je vzájemný respekt.

Děkuji moc za článek. Jen malá poznámka ke komentáři na konci. Co přesně myslí autorka alternou ? Pite, Eckman ani Khan alterna podle mne úplně nejsou, jejich pohybový slovník vychází z přesné znalosti klasické formy a taky jsou navázáni dobře na trh práce. Tito choregrafové jsou spíše ukazatelem toho, kam se s principy klasické formy dá dojít. Alternou bych spíš rozumněla tanečníky nebo performery, kteří pracují s pohybem na základě např. somatického, civilního, prožitkového nebo politicky angažovaného přístupu a forma či estetika pohybu pro ně tudíž není to co je hlavně zajímá, pokud to tedy nechtějí využít jako koncept. Společensky spíše tito umělci prekarizují a nejsou moc slyšet. Jak říkal na jednom semináři Jean- Ch. Paré, sám bývalý sólista Pařížské opery, je rozdíl pokud modifikujete pohyb, který je cvičený na klasickou techniku, do jiných forem pohybu, pořád to bude modifikace a pokud ho vytváříte skrze jakýsi vlastní výzkum, který vyžaduje úplně jiné cesty nalézání tohoto pohybu např. i systémové(jak se zkouší). Neříkám, že se tam ty věci trochu nekříží, ale pracovat skutečně alternativně by asi v ND nešlo. Ideální by však bylo, aby se lidé na obou stranách respektovali. V mém životě např. hrají oba směry důležitou roli a také mne dost mrzí pokud se jedni naváží do druhých a to většinou kvůli nepochopení rozdílné funkce těchto přístupů. Na druhou stranu, je to opravdu pak i jaksi jiný životní směr a jiné hodnoty, které ty dva světy rozdělují a protože jde o tělo je to nesmiřitelné.

Myslím, že recenze a její závěrečné otázky dokonale odpovídají na to, nakolik je tento už sám o sobě ND naprosto nehodný dokument naplňován. https://media.narodni-divadlo.cz/11302/1610964452-aktualizovane-koncepce-umeleckych-reditel-nd.pdf
Pokud se vám nechce otevírat neaktivní link, cituji malou část: “Kromě toho, že plánuji uvádět klasický neoklasický a současný repertoár, mám v úmyslu představit nové mladé české a multikulturní umělce a dát jim příležitost, aby svou jedinečnou tvořivostí oslovili diváky a přispěli k úspěšnému tvaru výsledných představení baletu ND. Věřím, že je důležité hledat místní talentované tvůrce (choreografy, hudební skladatele, scénografy či výtvarníky), aby se v naší divadelní práci odrazila národní identita a spoluvytvářela naši tvář.” Filip Barankiewicz, Aktualizované koncepce uměleckých ředitelů (dokument je veřejně přístupný na webu ND - viz link výše)