Re: Co je to alterna?
vložil Hana Polanská
IP: 82.142.97.165
Reaguje na: Re: Co je to alterna?
Děkuji moc za odpověd' Petro,Milá Hanko, děkuji za zajímavé zamyšlení! Definice "alterny" je skutečně složitá otázka, a nerada bych výše zmíněné choreografy házela do jednoho pytle, protože to prostě nelze. U každého vidím tu "alternativnost" v něčem trochu jiném, například Khan ve své práci sice vychází z klasické formy - ale indického tance - který kombinuje s contemporary technikami. A pokud pracuje s baletním souborem či jednotlivci typu Sylvie Guillem, využívá jejich dispozic nebo principů klas. tance (třeba v Giselle), ale právě ta fúze s "něčím jiným" a odlišný přístup k pohybu, k tělu, z toho pro mě dělají "alternu". Jistě mu nechybí ani ta angažovanost. Ekman je pro mě alternativní spíš v konceptech inscenací, a v procesu zkoušení a tréninku taky klade důraz na improvizaci, úplné uvolnění, hravost těla, hledání nových forem... a v dokumentu o jeho práci v pařížské Opeře je vidět, že tam s tím docela narazil. Stejně jako Sasha Waltz ve Stockholmu, kde její Körper někteří tanečníci odmítli tančit (nemluvě o událostech v Berlíně). Takže ano, jsou tam asi i limity, jaká "alterna" vlastně může být prezentována klasickými soubory, na druhou stranu se to posouvá a myslím, že i experiment či novátorský přístup tohoto typu, pro vás možná "s principy klasické formy", u nás chybí.
Takže abych byla konkrétní, a aniž bych škatulkovala jednotlivé tvůrce, líbilo by se mi, kdyby v baletu ND vytvořila dílo například Lenka Vagnerová (důkladná práce s charaktery, výrazný choreografický rukopis, kostýmy, atd.), Viliam Dočolomanský z Farmy (angažovanost, která v současném repertoáru baletu ND bytostně chybí) a asi úplně nejvíc by mě zajímalo, co by s "baletkami" zinscenovala Miřenka Čechová. Samozřejmě zůstává otázka, zda by vůbec byl jejich způsob práce kompatibilní s prací baletního tělesa, pokud by tedy dostali takovou nabídku...
Nechtěla bych, aby to vypadalo, že jsem na jedné či oné straně, protože (ač to tak možná v této recenzi nevypadá), cením a užívám si všechny formy tance, klasiku, "alternu", ale i třeba barokní tanec nebo "lidovky"... Proto naprosto souhlasím, že základem je vzájemný respekt.
mě právě připadá třeba právě barokní tanec(že ho zmiňujete), jak s ním pracuje Beatrice Masssin z dnešního pohledu mnohem alternativnější než díla tří na konci zmiňovaných tvůrců, protože pracovat s minulostí jako s archivem je něco, co alternativní, progresivní a zajímavé je. Zatímco pracovat s určitou technikou ( technickou dovedností -dnes technikou floor work nebo technikou kontaktní iprovizace aj.), jevištním výkonem, charaktery, pracovat autoritářsky a choreograficky autorsky nebo cílit hlavně na emoce pro mne moc alternativní není. Ale neříkám, že to nemá své místo a že to není kvalitní nebo to nemá své obdivovatele či, že to někomu nepomáhá, jen si dávám pozor, abych nespadla do pasti:-) . A přesně, jak říkáte, že pokud se choreografové pokusí o něco jiného, tak se tanečníci nebo vedení v divadlech začnou bouřit. Takže myslím, že je nakonec fajn mít to někde oddělené a mít tu alternativu, která se prostě s určitým systémem neslučuje, proto zůstává alternativou pro skupinu lidí, které nevadí ohledávat hranice možného, že tanec zde překračuje své hranice třeba mluví, spí, sdílí, nehýbe se, vede politické debaty, překládá texty a filozofuje tělem, zkoumá tělo a jiné živé či neživé systémy či nehiearchicky a neautorsky tvoří, pouze existuje, sociálně funguje či pomáhá a hlavně neprodukuje a nepropaguje:-), ale samozřejmě v kontextu a reflexivně jinak by to nebylo umění :-)
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr