Re - pro Tázlarová: Věnováno neúspěšným…
vložil Adéla
IP: 213.29.55.93
Reaguje na: Re: Věnováno neúspěšným v přijímacím ří
Dobrý den paní Tázlarová, to se ale naprosto mýlíte, vůbec si nemyslím, že u jiných škol by docházelo k tomu, co Vy píšete a už vůbec by mě nenapadlo urážet, či snižovat něčí práci, možná to pro Vás tak vyznělo, ale rozhodně to tak nebylo myšleno. Škol tanečních je dost a jsou i různá zaměření a tak jsem to myslela, nikoli jako psaní proti někomu. Nemám to ani v povaze. S pozdravem Adéla Mašínová Doporučovat dětem nepřijatým na Taneční konzervatoř hl. m. Prahy (TKP) aby zkusily přijímací zkoušky na některé ze soukromých konzervatoří a až se tam něco naučí, aby se znovu hlásily na TKP, nezní poprvé. Co tím pisatelka zopakovala a co se za takovou radou skrývá?
Tento necitlivý výrok nelze chápat jinak, než že soukromé školy považuje pisatelka za instituce druhé kategorie, že pedagogové těchto škol naučí méně, na svých studentech jim vlastně nezáleží...
Opak je pravdou - to mohu zodpovědně prohlásit na základě svých zkušeností zřizovatelky a ředitelky Taneční konzervatoře Ivo Váni-Psoty v Praze, s.r.o. (TKIV-P), která po dvaceti letech nedobrovolně ukončila svou činnost. Pedagogové této školy měli ukončené vysokoškolské vzdělání, jak ukládá zákon, téměř všichni taneční pedagogové prošli úspěšnou uměleckou a pedagogickou praxí. Od r. 1997 byli mezi prvními, kteří přijali nové, moderní pojetí metodiky hlavního předmětu - klasického tance a obohacovali ho: kromě překonávání zemské tíže uplatňovali i práci se zemí a do výuky vkládali poznatky techniky současného tance. Zažitý stereotyp symetrie, stálého svalového napětí a pohybu tahem byl oživován asymetrií, střídáním aktivity a pasivity se zapojením dechu, pohybem švihovým, složitou rytmizací prvků v jednom zadání, tahem a protitahem, zrychlováním a zpomalováním pohybu, častým přenášením váhy těla, překvapivými změnami v postavení épaulement, aj. Tím byla docílena maximální pozornost žáků. Zátěž techniky klasického tance nespočívala převážně v jednostranné oblasti svalové a kloubní, ale byla rozložena do všech svalových skupin. Tak bylo omezeno riziko případných úrazů. V konečném výsledku získal umělecký projev tance plastickou měkkost, rychlost a předstih, dynamiku, oduševnělost. Absolventi TKIV-P se uplatnili v divadlech, někteří z nich získali uznání oceněními, např. Cenu Thálie - Lucie Skálová, nominaci na Cenu Thálie a Cenu Philip Morris - Ballet Flower Award - Karolína Miková, dvě Ceny Jihočeské Thálie - Barbora Zachová. V Divadle F. X. Šaldy Liberec působí úspěšná choreografka a šéfka baletu Marika Mikanová. Jiní absolventi pokračovali ve studiu na všech typech vysokých škol, jiní zase působí v pedagogické oblasti. Pro školu byl příznačný vztah pedagogů ke studentům založeným na důvěře a vzájemné úctě bez přetvářky ke všem, bez ohledu na míru dispozic a talentu. Tak bylo možné vychovávat nejen tanečníky, ale osobnosti. V tom byla deviza a prestiž TKIV-P. Pokud někteří studenti odešli během studia na jinou taneční konzervatoř, byla to pro pedagogy zejména pro vyučující hlavního předmětu bolest, neboť do nich vkládali celou svou bytost. Takovýto přestup přináší do pedagogiky obecně mnoho citlivých, negativních a nedůstojných jevů.
Vzorná absolventka TKP pí Adéla Mašínová si jistě vzpomene na probíranou látku na téma "osobnost pedagoga", ve které se dozvěděla, že "zlehčovat práci jiného pedagoga na veřejnosti a před žáky, třeba jen žertem, je nepřípustné."
Za sebe bych ráda připomněla, že milovat balet a tanec také znamená sloužit mu tak, aby v očích společnosti nebyl krásný jen navenek.
Jitka Tázlarová
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr