Absolventské představení Tanečního centra Praha: Pocta Pavlu Šmokovi a rozloučení Attily Egerháziho

V pondělí 30. května 2016 uvedli na prknech Stavovského divadla své absolventské představení studenti a absolventi Tanečního centra Praha a zároveň členové Baletu Praha Junior. Program zahájila choreografie Someone like you Evy Plockové. Představovala taneční exhibici studentů vyšších ročníků, klasické etudy a praktické znalosti, které se za svoje dosavadní studium žáci naučili. Po úvodní choreografii uvítal hosty dramaturg TCP Antonín Schneider a zdůraznil, že Balet Praha Junior absolvoval za tuto sezonu 65 představení.

(S)witch Lake - fragment. Foto: Pavel Vít.

(S)witch Lake - fragment. Foto: Pavel Vít.

V rámci večera se pak prezentovali studenti v různých, některých již osvědčených, choreografiích. Součástí večera byla i premiérová díla a jeho mottem se stala pocta nedávno zesnulému choreografu Pavlu Šmokovi.

Po úvodním proslovu následovala jednoaktovka Los sueños de Argentina od Petry Padriánové na hudbu Astora Piazzolly. Na jevišti se odehrávala klasická ukázka v duchu jazzové taneční techniky, která postrádala větší invenci. Večer oživilo stepařské vystoupení s názvem Paganini, které interpretoval i vytvořil Ihor Bezdieniezhnych (student 8. ročníku TCP). Mladý tanečník předvedl dokonalost svého stepařského umění, jež dokládá i 2. místo na mistrovství světa ve stepu. Obrovskou hbitost, lehkost a rychlost pohybů ocenilo publikum nadšeným aplausem. Poté následovala nová choreografie, nebo spíše upoutávka na repertoár příští sezony. Choreografii (S)witch lake fragment vytvořil nový objev Kevin Durwael z Belgie. Na hudbu P. I. Čajkovského a jeho známé Labutí jezero tančily hlavní páry Joëlle AebyMarek Strýček, Karolína SkálováIevgenii Kolomiiets. Stejně jako se střídala atmosféra, kontrast bílé a černé, představil se nejdříve romantický pár v klasicky pojatém bílém pas deux, vystřídaném černým, dynamičtějším a moderním duem. To má být dokončeno na letním workshopu TCP.

Předposlední, před přestávkou uvedená, Důvěrná místa Samuela Delvauxe jsou oblíbenou perličkou kmenového repertoáru TCP. Exceloval v nich Marek Strýček, kterého na scéně dohánějí zlé skutky v podobě neodbytných tanečnic a vkrádají se jako jezinky do jeho obydlí. Choreografie by se dala vyložit také jako boj s moderní technikou, kterou jsme až „obklíčeni“, nedokážeme ji někdy dostihnout, je rychlejší než my a narušuje nám důvěrná místa.

Na konci první části se ve Stavovském divadle představil host večera – soubor Jihočeského baletu v nové choreografii Řekni sýr! od Jana Kodeta, která byla součástí složeného večera a zároveň poslední premiérou souboru Povídky. Autor o choreografii řekl: „Fotoateliér je vybaven moderní citlivou zábleskovou osvětlovací technikou, tedy vším, co je třeba k zachycení vašich životních okamžiků. Stačí zapózovat.“ Komická hříčka ukazuje, jak směšní mohou být aktéři, kteří se přehnaně snaží působit na lidi kolem sebe určitým dojmem. Mezi tanečníky se rozvíjí a zanikají různé příběhy, které se obracejí k nim samým, a sami jednotlivci se snaží odpovědět na otázku: Kdo jsem? Choreografie končí společnou úsměvnou fotografií: „Řekni sýr!“

Řekni sýr!. Foto: Pavel Vít.

Druhou polovinu večera zahájila prvotina Marka Strýčka – Under the Peel. Jak napovídá název (Pod slupkou), autor se snaží dostat pod povrch mezilidských vztahů a ukázat, k jakým vypjatým situacím může mezi páry, ale i ve skupině dojít. Z patnáctiminutové choreografie však nevyplynulo, jaké sdělení měli tanečníci předat divákům. Z počátku působila svižně, ale postupně ztrácela tempo a taneční motivy se opakovaly.

Koncert završila delší choreografie Kresba v písku od Attily Egerháziho, který se tímto dílem loučí s jihočeským souborem. Tento kus příznačně vyvolává pomíjivost okamžiku. Končící šéf baletního souboru Jihočeského divadla prozradil: „Proces práce choreografa znamená převážně kresbu pohybů v prostoru prostřednictvím lidského těla. Pohyby tak, jak se objevují, s následujícím pohybem zase mizí. Z toho důvodu je taneční umění uměním okamžiku, uměním přítomnosti…“ A tak každý moment i emoce zde evokují jejich proměnlivost. V jednu chvíli láska, v druhé nenávist, pak následuje radost měnící se ve smutek, hravost přechází do beznaděje. Zkrátka nic člověk nemá v životě jisté.

 Kresba v písku. Foto: Pavel Vít.

Absolventské představení TCP bylo rozmanitým večerem, v kterém nám soubor v kratších ukázkách uvedl jednotlivé taneční styly i choreografie svých studentů, které mohou být budoucím potenciálem souboru. Osvědčená choreografie Důvěrná místa choreografa Durwaela ve zdařilém podání tanečníků konzervatoře příjemně překvapila. A nakonec dvě choreografie v podání absolventů a členů Jihočeského baletu ukázaly, že komornější dílo může působit na scéně Stavovského divadla důstojně a vzbudit zaujetí především díky výbornému hereckému i technickému ztvárnění jihočeských tanečníků.  

Psáno z představení 30. května 2016, Stavovské divadlo Praha.  

Someone like you
Choreografie: Eva Plocková
Hudba: Adele

Los sueños de Argentina
Choreografie: Petra Padriánová
Hudba: Astor Piazzolla
 

Paganini
Choreografie: Ihor Bezdieniezhnych
Hudba: Niccolò Paganini

(S)witch lake – fragment
Choreografie: Kevin Durwael
Hudba: P. I. Čajkovskij

Espaces Intimes / Intimate Spaces / Důvěrná místa
Choreografie: Samuel Delvaux
Hudba: Leoš Janáček

Řekni sýr!
Choreografie: Jan Kodet
Hudba: Adam Sojka, Taku Izumi, Cathy Dennis, Christian Karlsson, Pontus Winnberg a Henrik Jonback

Under the Peel
Choreografie: Marek Strýček
Hudba: koláž

Kresba v písku
Choreografie: Attila Egerházi
Hudba: Murcof – Remembranza, Ame – Rej, Alva Noto, Rjúiči Sakamoto a W. A. Mozart

Témata článku

Attila EgerháziJan Kodet

Balet Jihočeského divadlaBalet Praha JuniorTaneční centrum Praha

Stavovské divadlo

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: