Choreograf George Balanchine (1904–1983) je znám především jako otec amerického baletu a čelní představitel baletního neoklasického stylu. Jeho díla tvoří vedle romantického a klasického odkazu další z pilířů baletního repertoáru, a to především ve Spojených státech amerických.
Ještě jako Georgi Balančivadze vystudoval Carskou baletní školu a v polovině 20. let 20. století se připojil k souboru Les Ballets Russes, kde si na popud Ďagileva změnil jméno. Ve 30. letech byl Lincolnem Kirsteinem pozván do Spojených států amerických, kde v roce 1934 založil School of American Ballet a v roce 1946 soubor Ballet Society (dnes New York City Ballet).
Ve své tvorbě Balanchine kombinoval znalosti klasické baletní techniky s modernistickými vlivy, nebál se jazzu ani světa muzikálu a filmu. Byl jedním z prvních baletních choreografů, který začal vytvářet čistě nenarativní díla, znám byl rovněž díky své vrozené muzikalitě. Vedle toho proslul i jako velmi autoritativní šéf, který byl tvrdý především ke svým tanečnicím. Jakkoli se čtyři z nich staly jeho manželkami.
U nás je Balanchine znám především díky baletním souborům Národního divadla Praha a Národního divadla Brno, které uvedly řadu jeho děl (mj. Theme and Variations, Who Cares?, Tschaikovsky Pas de Deux). Jako první však Balanchinovu choreografii (Serenade) u nás uvedla tehdejší Taneční konzervatoř Praha (dnes Taneční konzervatoř hl. m. Prahy) v roce 1995.
