Tereza Podařilová (* 1972) je charismatickou českou tanečnicí, jedinou čtyřnásobnou držitelkou Ceny Thálie a emeritní primabalerínou Baletu Národního divadla Praha. O její kariéře vznikly dva dokumentární snímky Tereza Podařilová, jeden rok s primabalerínou (2006) a Tereza Podařilová, čas primabaleríny (2020).
Absolvovala Taneční konzervatoř hl. m. Prahy a v roce 1990 nastoupila do Baletu Národního divadla Praha. O dva roky později byla jmenována sólistkou, v roce 2003 se stala primabalerínou a od roku 2011 působí rovněž jako baletní mistryně. Její doménou byly vedle ústředních rolí klasického repertoáru rovněž silné, charismatické postavy a dramatické role, v nichž mohla uplatňovat své mistrovství.
Za svou kariéru získala řadu ocenění, především pak čtyři Ceny Thálie, a to jako jediná umělkyně v republice. První jí byla udělena za roli Carmen (1997), druhá za Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy Johna Cranka (2003), třetí za Taťánu v Oněginovi téhož choreografa (2005) a poslední za roli markýzy de Merteuil ve Valmontovi Libora Vaculíka (2014). Je rovněž držitelkou Philip Morris Ballet Flower Award (1993) a Pushkin Legacy Award (2000).
Působí jako baletní mistryně Baletu Národního divadla Praha a pravidelně spolupracuje s Dariou Klimentovou na International Ballet Masterclasses.
