Česko občas bývá vnímáno jako opožděné za vlnami postmoderny a jejími dalšími vlivy na současný tanec. Poslední roky však tento pesimismus spíše vyvracejí, a naopak v praxi ukazují, že tuzemská scéna je v tomto ohledu mimořádně aktivní a daří se jí k pořádání workshopů, přednášek a laboratoří lákat i ta nejzvučnější jména improvizace a okamžité kompozice, jakými jsou Daniel Lepkoff či Lisa Nelson.
Americká choreografka a performerka přináší do Prahy metodu Tuning Scores – praxi, která propojuje vnímání, pohyb a společnou kompozici. CreWcollective, nezávislá platforma zaměřená na současný tanec, improvizaci a mezioborovou spolupráci, pořádá v pražském Žižkostele týdenní laboratoř Tuning Scores: Kompozice, komunikace a smysl pro představivost.
Odkud se berou naše problémy s intimitou a sexualitou? Jak vůbec v pohybovém divadle o těchto tématech mluvit? Uskupení tYhle jevištní reflexi konsentu, sexuálního násilí a děděných traumat přetavilo v jedinečné a inkluzivní setkání. Dokazuje, že k takové diskusi není třeba složitých a angažovaných děl.
V posledním horkém červnovém týdnu Praha hostila důležitou taneční událost. Pětidenní sympozium věnované improvizaci s názvem Vnitřní řeč jako jevištní gesto v okamžité kompozici (Inner Speech as a Stage Gesture in Instant Composition) se konalo od 22. do 26. června 2026 na HAMU a v Komunitním centru Žižkostel.
V současné digitální době snad každý někdy pocítil touhu po odstřižení se od světa. Zahodit telefon, přerušit veškerý kontakt s okolním světem a jen tak být sám se sebou – od všeho odpojený. Znovu nalézt ztracenou nezávislost a užít si svobodu. Co na to ale okolí?
Na konci prvního prosincového týdne - 7. 12. v Žižkostele - uvede Holektiv letošní premiéru projektu Odpojení. Inscenace pracuje s tématem úniku i euforie, ale zároveň touhy po napojení – na sebe, na druhé i na prostředí, které nás formuje. V dynamickém dialogu těla, hudby a osobních rituálů zkoumá hranice mezi svobodou a tlakem okolního světa, mezi individuem a skupinou.
Prostory pražského Žižkostela poslední dobou patří tanečním souborům, které zde nachází vstřícné a vhodné místo pro prezentaci komorních děl. Mezi ně se zařadila i inscenace Jaro, v premiéře uvedená v září v bývalém cisterciáckém Klášteře Plasy.
Poslední zářijovou neděli se pražské kulturní centrum Žižkostel stalo dětským hřištěm pro dospělé. Spolky Mind Move a CreWcollective uvedly performanci Jen si to tu trochu…, v níž čtveřice matek umělkyň „hovoří o dětech bez dětí“ s mateřskou láskou i kousavým humorem.
Žižkostel ožil o velikonočních svátcích performativním uměním Blízkého východu. V rámci festivalu CROSSINGS pozval palestinský performer Jeries AbuJaber diváky na unikátní večírek plný bolestivých vzpomínek na smrt svých blízkých.
20. prosince proběhne v Žižkostele křest knihy Tajně naživu: perspektivy vtělené zkušenosti v taneční improvizaci od trojice autorů.
