úhel pohledu

Úvodní setkání semináře Základy tanečního managementu, který se na katedře tance rozběhl teprve před pár lety, trávíme se studenty choreografie vždy diskuzí nad tím, kdo to vlastně manažer je. 

Vypadá to, že česká taneční scéna opět prokazuje náchylnost ke dvěma tendencím, které ji, a tím i její osud, charakterizují: na jedné straně sklon upírat pozornost k tomu, co není podstatné, na druhé nereflektovaná zahleděnost do sebe. 

V říjnu 2023 uspořádaly Taneční Aktuality setkání, na kterém vyzvaly taneční publicisty, aby prozkoumali, do jaké míry se může taneční recenze udržet jako mediální praxe v dnešním informačním prostředí.

Nedávno se mi dostala do ruky útlá knížka pojmenovaná jednoduše work/world, tedy práce/svět. Jejím autorem je britský taneční publicista Sanjoy Roy, s jehož texty se můžete setkávat na webu Springback Magazine či na stránkách deníku The Guardian.

V divadle PONEC panuje umělecké bezvládí. K poslednímu listopadovému dni byla zrušena pozice umělecké ředitelky divadla PONEC, kterou zastávala po dobu dvou let a tří měsíců Markéta Perroud. 

Taneční svět je tradičně zvyklý vidět postavu kritika, který stojí mírně nad umělci a posuzuje nebo se snaží poskytnout pevný, podložený a nezaujatý názor na umělecké dílo. 

Vraj aj v českých médiách sa dalo prečítať, ako si Andrej Danko, predseda Slovenskej národnej strany, aktuálne opäť v parlamente, predstavuje kultúru: „Nemyslím si, že máme mať v balete tanečníka z Kórei alebo dirigentov zo zahraničia, keď máme umelcov na Slovensku."

V posledních letech cirkusové umění konkuruje předmětu tělesná výchova. Ukazuje se totiž, že má vliv na celkovou pohybovou gramotnost člověka, rozvíjí ho a posiluje, a navíc mu dává možnost zažít úspěch. 

Mediálnímu prostoru, a to i kulturnímu, dnes vévodí sociální sítě, videoobsahy, podcasty a na dveře klepe rozšířená a virtuální realita. Je to kabátek, který si brzy mnohá média začnou zkoušet, měli bychom tedy být připravení na další změny. 

Jsou to dva týdny, co stovky studentů a akademiků protestovaly v Praze za vyšší platy. Humanitní obory jsou na tom svým finančním ohodnocením vskutku bledě. 

S dovolením prozradím svou pointu už na začátku. O taneční kritice jsem se na žurnalistice nedozvěděla nic. 

Manželství pro všechny je jako slunečné počasí ve Velké Británii. Když se slunce na obloze chvilkově objeví, všichni se k němu pnou, horečně ho komentují, někteří se proti němu vymezují a jiní se zase modlí, aby tu už nadobro zůstalo. 

„Díky, čau!“ stojí na modré klíčence, kterou si jako cenný artefakt odnáším z letošní konference o spolupráci v kultuře Culture Get Together.

Umění je přímou linkou s tělem spojené. Tělo je nástrojem i námětem. Není umění bez těla a těla bez umění. V tanci to platí dvojnásob. 

„Myslela jsem si, že to dělají všechna slušná média,“ řekla mi s otázkou v hlase nedávno známá, kterou oslovil velký celostátní deník s žádostí o vyjádření k problematice zdravotnictví.