Lucie Dercsényi

Lucie Dercsényi

Mgr. Lucie Dercsényi, Ph.D., choreoložka, taneční kritička, taneční terapeutka.

Po Taneční konzervatoři Praha vystudovala magisterské a doktorandské studium na taneční fakultě AMU. Tančila v Československém tanečním souboru písní a tanců, vedla taneční oddělení ZUŠ, vyučovala dějiny tance a umění na Taneční konzervatoři Praha a Taneční konzervatoři I. V. Psoty. Ředitelka Společnosti tance při Taneční konzervatoři Praha 1998, redaktorka a později šéfredaktorka Tanečních listů. Od roku 2008 externí pedagog HAMU. Absolvovala výcvik v TPT (taneční a pohybové terapie) pod ADTA a TANTER (2005-2007), vedla seberozvojové semináře TPT na Taneční konzervatoři I. V. Psoty, workshop na mezinárodní konferenci expresivních terapií Space for Art Therapies II., pracovala se skupinami seniorů v občanském sdružení Život 90, se skupinami rodičů s dětmi a v současné době se věnuje také pohybové výchově předškolních dětí. Je jednou ze spoluautorek publikace Tanečně-pohybová terapie, teorie a praxe (Univerzita Palackého v Olomouci, 2012). Publikuje recenze a rozhovory v denním a odborném tisku (Lidové noviny, Taneční aktuality, ArtZóna) a studie: Prameny k baletu Škrtič Bohuslava Martinů (AMU, 2007), Tanec v hudbě Bohuslava Martinů – baletní tvorba (AMU, 2010), „A new production of Who is the most powerfull in the world?“ (Martinů revue, May–August 2013), „Martinů/The Strangler/H317 – A ballet ahead of its time“ (Martinů revue, January–April 2014).


Texty autora

Minuta křiku

Kromě koronaviru se v naší společnosti zabydlela další nebezpečná nákaza, a to všeobjímající „odbornost“, jež nás opravňuje ke všemu se vyjadřovat. 

Delikátní záležitost

Každé umělecké těleso prahne po vedení, s nímž může lidsky a názorově rezonovat. Přiznejme si však, že pro řadu souborů a institucí je to nedostižný ideál.

Kulturní povyražení po česku

Před pár dny se odehrál na ČT art živý přenos z prostor pražského Národního divadla. Soudě dle poměrně vydatné mediální masáže propagující téměř čtyřhodinovou akci, cíl byl jediný a nadmíru bohulibý....

Vzhůru nohama

Za pár dní skončí první měsíc roku 2021. Dvacátá léta nového milénia začínají nabírat na obrátkách a točí se v bludném kruhu pandemie, s níž jsme se potýkali ve stejném desetiletí před sto lety.

Move – Echa minulosti uchovaná v tělech

Streamovací kanál Netflix zařadil do své nabídky sérii graficky a režijně sjednocených dokumentárních filmů Move, které jsou sondou do zázemí vybraných osobností, pro něž je pohybové vyjádření bazální ingrediencí jejich životního stylu.

Když dva dělají totéž…

Období konce roku bývá dobrým důvodem pro návštěvu divadel či koncertů. Letos ovšem máme za sebou velmi jiné Vánoce a přítomnost diváků v hledišti se momentálně jeví jako sci-fi. 

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE