recenze
recenze
– Lucie Kocourková
Miniatury ve Stavovském: Roboti, milenci a Pražské Hystérium
Miniatury ve Stavovském divadle si zachovávají vysokou úroveň. Letos bylo vybráno šest choreografií členů baletu ND, jejichž společným tématem byla hudba českých autorů, a nevadilo, že se i s přestávkou představení protáhlo téměř na tři hodiny. Někteří diváci nesli s nelibostí drobné zpoždění, ale nebylo nadsázkou, když Petr Zuska na forbíně s omluvou zadoufal, že počáteční nepříjemný dojem smaže zážitek z celého večera.
recenze
– Zuzana Smugalová
Den zloby – Nečekaně příznivá vlna nového divadla
Divadlo Afred ve dvoře znovu poskytlo zázemí premiéře dalšího z projektů produkční skupiny Mamacallas. Tentokrát šlo o dílo Den zloby představované jako fyzický koncert, kde se spojilo hned několika osobností alternativního pohybového divadla. V koncepci inspirované biblickou knihou Jób se ve společné režii představili performeři Pierre Nadaud (choreografie, tanec), Vojta Švejda (elektrická kytara), Jan Beneš McGadie (light design) a Fred Griot (text a hlas). Premiéra proběhla 15. března 2007.
recenze
– Zuzana Smugalová
Preludium pro třešeň…
S dovolením, uvolněte místo! Třešeň přichází!
Na jevišti Divadla Duncan Centre dostalo 13. a 14. března 2007 prostor peckovité ovoce. Krásně červené, dužnaté, plné šťávy. A především s peckou. Rozdávalo se na talířích a chutnalo (byť to byl jen kompot). Pecky se sbíraly na hromádku.
recenze
– Zuzana Smugalová
Za punkem na Malé inventuře
Punku zdar a tomu divadelnímu zvlášť! Na festivalu nového divadla Malá inventura našel tento druh postmoderní nezávislosti své další vyjádření hned ve dvou představeních. Jejich motivace byla zcela rozdílná, stejně jako provedení, místo i divadelní žánr.
recenze
– Lucie Kocourková
Spartakus neurazí, ale nenadchne
V Brně měl 19. a 20. ledna premiéru balet Spartakus. Jeho choreografem a režisérem je Jiří Kyselák, který chce diváky v představení zavést do antického světa a zahrnout jej emocemi i vyprovokovat k zamyšlení. Mnohého diváka ale vyprovokuje spíš k otázce, co tím chtěl vlastně básník, tedy choreograf, říct. Máme tu příběh, ale odvyprávěný trochu překotně, příběh, který také nijak nepřekračuje hranice svého žánru.
NEJČTENĚJŠÍ
-
La Sylphide rozpačitá i roztomilá
kritiky -
Balanchine na čtvrtou v Brně
recenze -
Komunikace – staronová potřeba oboru?
úhel pohledu -
Jana Burkiewiczová k Bread&Dance: „Stojí za tím potřeba sdílet. V tvůrčím procesu jsme totiž neskutečně osamělí.“
rozhovory -
S Miladou Borovičkovou o festivalu TANEC VALMEZ: „Jsme pyšní na uvádění zahraničních premiérových choreografií v Česku.“
rozhovory
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 11 dny
Ninka
Tak to mně se La Syphide moc líbila, nechápu kritiku....La Sylphide rozpačitá i roztomilá
před 14 dny
Andrea
Shodou náhod jsem byla na obou premiérách a mám naprosto odlišný názor než autor této “kritiky”. Měla jsem doprovod z…La Sylphide rozpačitá i roztomilá
před 21 dny
Taťána
Pro mě velké zklamání! Místo humoru - fekální humor, místo nosné myšlenky - výkřiky, předtočené video. Celá hra byla…Démon z Malty
před 22 dny
Filip Martinský
Výborné napsaná kritika už po nekolikáte. Konštruktívne kritické a odborné s historickými prameny.La Sylphide rozpačitá i roztomilá
před 25 dny
ZR
Vážený pane Slavický,moc děkuji za cenné doplnění! Přiznám se, že o uvedení Balanchinových titulů v 90. letech v…
Balanchine na čtvrtou v Brně
Anonym
A Vy jste měl to štěstí obě premiéry také shlédnout?La Sylphide rozpačitá i roztomilá