Letní Letná: mezi rostoucími náklady a dostupností pro diváky
Letošní příprava Mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná byla poznamenaná dlouhým obdobím nejistoty. Po Novém roce probíhalo bodování projektů a rozhodovaly komise, ale dlouho nebylo jasné, zda se rozpočet nakonec zkrátí a koho se škrty dotknou.
V některých případech se peníze nedostaly ani k projektům, které se podle bodového hodnocení dostaly nad pomyslnou hranici podpory. Přednost dostávaly velké položky, například právě festivaly, protože případné škrty v jejich rozpočtech by byly nejcitelnější. Podle Jiřího Turka, ředitele Letní Letné, může být pro pořadatele situace, kdy akce už běží nebo se blíží její termín a náhle přijde o miliony korun, likvidační. Menší projekty naopak často na podporu vůbec nedosáhly.
Letní Letná se přitom potýká také s růstem nákladů. Manažerka festivalu Ivana Pěkná Vrbíková uvádí, že meziročně vzrostly zhruba o čtvrtinu, a to včetně nákladů na zahraniční soubory. Festival, který prochází úspěšným obdobím, se tak znovu ocitá v situaci, kdy musí hledat další zdroje financování.
Dotace od města a ministerstva pokrývají maximálně čtvrtinu rozpočtu festivalu, který přesahuje 40 milionů korun. Zbytek musí pořadatelé získat od partnerů, a především z prodeje vstupenek. Právě zde ale narážejí na hranici toho, jak lze vstupné zvýšit, aniž by se snížil zájem diváků. Festival proto zatím drží cenu vstupenky na 990 korunách, přestože podle Jiřího Turka už dnes nejsou na trhu výjimečné ceny kolem tisíce až patnácti set korun.
Ekonomika ovlivňuje i to, jaké tituly se na Letní Letnou dostanou. Do dramaturgie je nutné zařazovat díla pro širší publikum, protože umělecky náročnější, tzv. artovější, projekty se podle pořadatelů nemusí zaplatit ani při vyprodaném sále.
Nejistota se promítá také do dramaturgie. Festivaly podobného formátu musí zahraniční ansámbly domlouvat několik let dopředu, zatímco grantové rozhodování přichází mnohem později. Letní Letná proto musela preventivně zrušit vystoupení jednoho menšího tělesa a přesunout ho na příští rok. Letos navíc poprvé po delší době vynechala tradiční bezplatné slavnostní zahájení v rámci Open Air programu.
Ekonomika ovlivňuje i to, jaké tituly se do programu dostanou. Do dramaturgie je nutné zařazovat díla pro širší publikum, protože umělecky náročnější, tzv. artovější, projekty se podle pořadatelů nezaplatí, a jen díky vybalancované dramaturgii může mít festival atraktivní spektrum i pro náročnějšího diváka. Pokud by se situace dál zhoršovala, může dojít ke snížení počtu souborů a bezplatných aktivit nebo k výběru pouze komerčně bezpečných titulů. Takový vývoj by ale byl v rozporu s dlouhodobou vizí festivalu, který mimo jiné nechce být pouze dovozcem zahraničních inscenací, ale chce se podílet také na vlastních produkčních projektech.

MOVE Fest Ostrava: granty pro příští rok zatím nemají ani termíny
Pro organizaci MOVE Ostrava se nejistota kolem financování stala další komplikací dlouhodobého plánování. Ředitelka Jana Ryšlavá upozorňuje, že přestože se s Ministerstvem kultury dříve hovořilo o posunutí grantového řízení do dřívějších měsíců, aby organizace znaly výsledky ideálně už na konci předchozího roku, pro rok 2027 zatím nejsou na konci srpna (2026) vypsané ani termíny podání žádostí a harmonogram výzev.
Právě načasování přitom výrazně ovlivňuje fungování organizace. Na podzim se kumuluje většina práce a zároveň docházejí finance. Bez znalosti budoucího financování je obtížné rozhodnout, jak prostředky rozdělit a jak velký program si lze dovolit.
Nejistota se netýká pouze roku 2027. MOVE Fest Ostrava, aktuálně deklarovaný jako mezinárodní festival současného tance, nového cirkusu a fyzického divadla, dlouho očekával prostředky na kreativní učení. Část prostředků dorazila v posledním týdnu prázdnin, což je pro kreativní učení a komunikaci se školami šibeniční termín i vzhledem k faktu, že má organizace povinnost dodržet všechny výstupy.
MOVE Fest žádá o podporu jak v oblasti festivalů a celoroční činnosti, tak jako součást platformy taneční a pohybové výchovy, která má zajišťovat širší koordinaci kreativního vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
Nižší podpora se promítla také do letošního programu, který musel být podle Ryšlavé menší a adaptabilnější, organizace se zároveň více soustředí na spolupráci napříč ostravskou kulturní scénou. Dotace na celoroční činnost navíc podle ní nezohlednila růst nákladů ani běžnou inflaci. Aktivity proto nemůže realizovat v takovém rozsahu, aby měly plánovaný dopad.
Dopad je patrný také v honorářích a rozsahu plánovaných aktivit. MOVE Fest Ostrava musel zúžit některá svá zaměření na Moravskoslezský kraj, mimo jiné i podporu mladých tvůrců. Právě tu přitom Ryšlavá považuje za důležitou i pro samotnou Ostravu, protože kultura může podle ní přispívat k tomu, aby mladí lidé z města neodcházeli. Spolupráce s Janáčkovou konzervatoří funguje, problémem ale zůstává vytvořit pro její absolventy další krok a stabilní zázemí.
Podle Horníčka je systém grantové podpory pro organizaci velikosti Divadla BRAVO! a Losers Cirque Company už nyní problematický. Soubor je přitom na veřejných penězích stále závislejší.
Divadlo BRAVO! a Losers Cirque Company: velké projekty narážejí na realitu grantového systému
Také Divadlo BRAVO! a Losers Cirque Company letos čekaly na rozhodnutí o podpoře déle, než bylo původně plánováno. Výsledek grantového řízení, který měl být znám na začátku roku, přišel až v dubnu a peníze dorazily na účet v červnu. Provoz přitom musel pokračovat bez ohledu na to, zda a v jaké výši podpora přijde. Podle uměleckého šéfa Petra Horníčka souboru pomohly v tomto období jejich vlastní příjmy.
Problémem ale nebyl pouze termín rozhodnutí a doručení financí. Divadlo získalo od ministerstva méně peněz než v předchozím roce právě ve chvíli, kdy se Losers Cirque Company pustila do svého historicky nejnákladnějšího projektu – inscenace Ecstasy pod vedením finského choreografa a režiséra Jarkko Mandelina.
Nejistota kolem grantu nakonec vedla k odkladu premiéry o rok, na rok 2027. Rozpočet inscenace je totiž podle Horníčka téměř třikrát vyšší než běžné rozpočty souboru. Přípravu proto bylo nutné rozvolnit a prodloužit.
Horníček zmiňuje, že systém grantové podpory je pro organizaci velikosti Divadla BRAVO! a Losers Cirque Company už nyní problematický. Soubor je přitom na veřejných penězích stále závislejší. Snížit tuto závislost by znamenalo přijímat zásadní rozhodnutí o dramaturgii i o podobě projektů: zda mají být především atraktivní podívanou pro co nejširší publikum, nebo si zachovat vyšší uměleckou ambici.
Náklady navíc rostou rychleji než příjmy. Projekt, který před covidem stál řádově půl milionu korun, dnes dle Horníčkových slov vyjde na více než milion. Soubor se zároveň snaží zlepšovat podmínky svých akrobatů. Což v ročním rozpočtu představuje více než milion korun navíc.
Vyšší náklady se soubor snaží pokrýt také ze vstupného, jenže i zde existuje limit. Nezávislé divadlo v Braníku podle Horníčka nemůže ceny ani návštěvnost zvyšovat donekonečna. Pokud současná situace potrvá, mohou se proto velkoformátové projekty na určitou dobu stát příliš velkým rizikem.

Žongléros Ansámbl: festival přišel o dvě třetiny podpory
Ještě výrazněji se škrty projevily u spolku Žongléros Ansámbl. Novocirkusová organizace, která vznikla v roce 2010 v západních Čechách, sdružuje umělce z oblasti nového cirkusu, pohybového divadla a flow arts. Pod značkou TUTOcirk vytváří představení a inscenace pro děti i dospělé, pořádá festival Žonglobalizace a provozuje centrum Cirkulárium s kurzy a workshopy. Věnuje se také sociálnímu cirkusu.
Žongléros Ansámbl žádal Ministerstvo kultury o podporu ve dvou kategoriích – na uměleckou tvorbu a samostatně na festival. Zatímco podpora tvorby klesla podle ředitele spolku Jiřího Misaře relativně mírně, festivalová dotace se propadla dramaticky. Organizace dostala na Žonglobalizaci pouze zhruba třetinu částky oproti předchozímu roku.
Takový výpadek se přímo promítl do programu. Nejvíce byl podle Misaře zasažen výběr vystupujících. Původně plánovaný festival měl nabídnout soubory z celé republiky a také zahraničního hosta. Po snížení dotace ale musela organizace program výrazně omezit. Nakonec na festivalu vystoupil především Žongléros Ansámbl se dvěma vlastními představeními a zahraniční účast byla zrušena. Přitom jsou festivaly tohoto typu často jedinou možností, jak se setkat se zahraniční tvorbou v daném oboru.
Podobně jako ostatní organizace řešilo sdružení také otázku načasování dotačních výsledků. Únorový termín je dle Misařových slov pro plánování festivalu ještě zvládnutelný, výrazně horší by bylo čekat až do poloviny dubna. Ideální by podle něj bylo znát výši podpory už v prosinci předchozího roku.
Žongléros Ansámbl sledoval politický vývoj a na možnost horšího financování se částečně připravoval už dopředu. Přesto bylo konkrétní zveřejnění přidělených částek podle Misaře nejhorším možným scénářem.
Zkušenost z letošního ročníku se nyní promítá do příprav na rok 2027. Základní koncept festivalu chce Žongléros Ansámbl zachovat, zároveň si ale nechává otevřenou možnost dalších změn pro případ, že by se podpora znovu výrazně snížila.
Nejde jen o méně peněz, ale o menší prostor pro rozhodování
Příběhy čtyř organizací ukazují různé podoby stejného problému. Letní Letná se snaží udržet rozsáhlý mezinárodní festival dostupný divákům navzdory rostoucím nákladům. MOVE Fest Ostrava naráží především na nejistotu termínů a nemožnost dlouhodobě plánovat. Divadlo BRAVO! a Losers Cirque Company kvůli nedostatečné jistotě financování odložily nákladný autorský projekt. Žongléros Ansámbl musel po výrazném propadu festivalové dotace zásadně zmenšit program.
Společným jmenovatelem není pouze objem dostupných peněz. Stejně důležitá je nejistota, kdy organizace budou znát výsledek grantového řízení a zda budou přidělené prostředky vůbec odpovídat rostoucím nákladům. Organizace přitom plánují festivaly a inscenace roky dopředu.
Ve chvíli, kdy se veřejná podpora snižuje a náklady rostou, se tak ekonomické rozhodování stále výrazněji propisuje do umělecké podoby nového cirkusu. Méně souborů, menší program, rušení zahraničních hostů, odklady premiér nebo větší důraz na komerčně bezpečné tituly nejsou jen účetními opatřeními. Postupně mění prostor, v němž mohou české novocirkusové organizace plánovat a tvořit.