Juniorský brněnský soubor NdB 2 založený před čtyřmi lety uvedl svůj osmý program. Mladí tanečníci, kteří v něm vystupují, jsou v angažmá teprve od začátku letošní sezóny. V souboru zůstávají většinou dva roky, představují pravidelně novou tvorbou kmenových choreografů a také vystupují v některých inscenacích Baletu NdB i v operních inscenacích.

Balet Národního divadla uvádí komponovaný večer Avant-Garde složený ze tří choreografií. Dílo 27’52” Jiřího Kyliána doplní 4 Seasons Roberta Bondary a Lovebirds Marca Goeckeho, které budou uvedeny ve světové premiéře. Tři originální díla doprovodí inspirativní hudba Dirka Haubricha, Maxe Richtera, Bohuslava Martinů a Jamese Browna. Premiéry 12. a 13. března v Národním divadle.

Dávat příležitost mladým umělcům, to je již pěknou řádku let oblíbenou činností (nejen) českých divadel. Naštěstí, protože vymanit se ze škatulky čistě taneční může pomoci nejen v hledání nových choreografických nadějí, ale i v samotné interpretační rovině.

Osmileté studium tance na konzervatořích není procházka růžovým sadem. Na tanečních sálech studenti tráví většinu času, zbytek pak zabírají další související školní aktivity. Tanec se pro mladé aspiranty stává po dobu osmi let synonymem života.

Jako poctu slavnému skladateli ke 270. výročí jeho narození, ale především pro potěšení diváků uvede Balet Národního divadla moravskoslezského 5. března v premiéře večer pěti choreografií čtyř autorů. Společným pojítkem je hudba Wolfganga Amadea Mozarta, ale nejen jeho. Autory choreografií jsou Jiří Kylián, Eric Gauthier, Angelin Preljocaj a Lea Bessoudo Greck.

Premiéra duetu Flotsam and Jetsam vytvořeného a interpretovaného Lukasem Blahou Blissem (tanečník a žonglér) a Andrejem Štěpitou (performer, aktuálně v týmu Farmy v jeskyni) je inspirovaná již svým názvem námořnickými pojmy pro záměrně vyhozené (jetsam) a ztracené (flotsam) předměty.

V prvním březnovém dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české taneční scéně i širším otázkám, které se dnes kolem tanečního a pohybového umění otevírají.

Karel Janečka náleží k výrazným postavám československého baletu druhé poloviny 20. století, zejména v kontextu brněnské scény. Výraznou stopu zanechal jako interpret modernizační etapy 60. let, jako pedagog i jako tvůrčí spolupracovník baletního repertoáru. Jeho profesní dráha spojuje interpretační, pedagogické i inscenační aspekty taneční praxe. V těchto dnech si připomínáme jeho nedožité 90. narozeniny.