Uskupení Tantehorse v čele s Miřenkou Čechovou uvedlo dílo S(t)IGMA, které se zabývá současnou krizí maskulinity a tím, jak téma souvisí s oslabováním demokracie. Jedná se o další příklad plodné spolupráce Čechové s akademickou sférou a neziskovým sektorem. Zároveň dokládá její prohlubující se zájem o společenská témata i dokumentární postupy.

Dance Context Journal, přímý pokračovatel tištěné publikace Speciální vydání Tanečních aktualit, připravuje své třetí číslo. Po loňském druhém ročníku s tématem zaměřeným na identitu v tanci se ten letošní zabývá otázkou politiky v tanečním umění. Nové vydání odborné publikace Dance Context Journal nabídne různorodé články i recenze odborné studie.

V letošním roce si připomínáme 185. výročí od prvního uvedení romantického baletu Giselle. Tento klenot klasického repertoáru v choreografii Julese Perrota a Jeana Coralliho se stal synonymem doby, ve které vznikl, a zároveň také jedním z nejhranějším baletních titulů.

V letošním roce si připomínáme kulatá výročí narození (230 let) a úmrtí Jeana Gasparda Deburaua (180 let) narozeného v Kolíně. Umění slavného představitele pierota obdivovali v 19. století v Paříži spisovatelé jako Honoré de Balzac, Théophile Gautier a mnoho jiných umělců. Jeho odkaz významně ovlivnil i profil české pantomimy.

V parku KD Mlejn se odehrála outdoorová performance, v níž Jakub a Helena Urbanovi zvou diváky na snovou cestu přírodou, během které se proměňuje i jejich vztah. Zásadní je zde práce s hlínou, jež je součástí párové akrobacie, a náznak žonglování mezi stromy na zeleném paloučku.

Polina Semionova, Anna Tsygankova, Giorgi Potskhishvili a další hvězdy evropského baletu vystoupí v červnu 2026 v Praze. Stane se tak v rámci nového mezinárodního festivalu PRAGUE ON POINT, který od 17. června do 8. srpna propojí světové taneční osobnosti, nastupující generaci tanečníků i širokou veřejnost. Za projektem stojí choreograf Jiří Bubeníček.

V Distortion se prezentovaly tři dvacetiminutové choreografie, které mohou být solidním základem pro celovečerní kusy. Ono autentické „mládí“ ale v ukázkách takřka není přítomné a kdo očekával generační výpověď nejmladších choreografů, přišel zřejmě zkrátka.

Když jsem listovala novou knižní zpovědí Nikoly Márové Primabalerína od Zuzany Rafajové, zarazila jsem se u scény, která by skvěle posloužila jako pointa pro hořkou komedii. Naše nejzářivější baletní hvězda potkává na chodbě generálního ředitele Národního divadla Jana Buriana. Ten se usměje a z jeho reakce vyplyne, že vůbec netuší, že se v září, po startu nové sezóny, už neuvidí. Jako filmový obraz je to hotové, netřeba fabulovat.