Je mrazivé ráno. Jinovatka kreslí na okna jemné, pomíjivé obrazce a vzduch má v sobě zvláštní jasnost, jakou známe spíše z hor než z města. Vydávám se z jílovských lesů na okraj Prahy. Cílem mé cesty je vila Portheimka, kde mě vítá energická žena s jasnou vizí a klidem, který nevzniká z odstupu, ale z dlouhodobé zkušenosti.
Bez propojení těla, citu a myšlení nelze dojít k pravdivému projevu – ani v umění, ani v životě, říká Eva Blažíčková
Je mrazivé ráno. Jinovatka kreslí na okna jemné, pomíjivé obrazce a vzduch má v sobě zvláštní jasnost, jakou známe spíše z hor než z města. Vydávám se z jílovských lesů na okraj Prahy. Cílem mé cesty je vila Portheimka, kde mě vítá energická žena s jasnou vizí a klidem, který nevzniká z odstupu, ale z dlouhodobé zkušenosti.