Louskáček

Louskáček ruského choreografa Lva Ivanova z roku 1892 se stal fenoménem, který každoročně během adventního období láká do divadel početné publikum. Jedná se totiž o jediný baletní titul s vánoční tematikou, a proto je mnohdy ideální volbou pro rodiny s dětmi.

Stejně jako v galerijních sbírkách vystavují obrazy starých mistrů, tak taneční soubory kamenných divadel zařazují do repertoárového portfolia klasické balety. Na milost je musí vzít i ti nejzarputilejší škarohlídové a zatracovači tradice, protože bez odkazu let minulých by taneční umění nebylo tím, čím je dnes, neb obzvláště evropští modernisté by se neměli vůči čemu vymezovat.

Soubor BURKICOM v čele s choreografkou Janou Burkiewiczovou připravil ve vánočním čase nové představení pro celou rodinu nazvané jednoduše Louskáček. Tento titul je se zimním obdobím neodlučitelně spjatý, a to zejména jeho verze ve stylu klasického baletu.

Jsou věci, kterým se každoročně v období od listopadu do ledna těžko vyhneme. Například slevové horečce, oslnění milionem zběsile blikajících světýlek, mírné alergii na hlas Mariah Carey, a taky… přívalu Louskáčků.

Balet ostravského Národního divadla moravskoslezského patří již několik let k nejvýraznějším souborům v České republice.

Konec roku je zde a spolu s ním i „louskáčkománie“. Zatímco Labutí jezero patří do kategorie titulů, o kterých se říká, že by je alespoň jednou za život měl vidět každý, Louskáčka chce vidět každý.

V Divadle J. K. Tyla se 19. listopadu 2022 uskuteční premiéra nového nastudování klasického baletu Louskáček, který vstoupí na jeviště Velkého divadla v choreografii a režii šéfa plzeňského souboru Jiřího Pokorného.

Vánoční svátky a Louskáček jsou v baletním světě srostlé podobně pevně jako siamská dvojčata. Existují sice soubory, které se čas od času pokusí o určité chirurgické oddělení, převážná většina však s úderem adventu nasadí divácky vděčný, pročež marketingově úspěšný titul.