Nový cirkus patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborům. Existují specializované festivaly, přibývá profesionálů i diváků a tvorba se vyvíjí k odvážnějším formám. Přesto oboru chybí systematické financování. Letošní škrty v rozpočtu Ministerstva kultury tuto slabinu ještě prohloubily.

Celou svou profesní kariéru zasvětil pražskému Národnímu divadlu, pedagogickou pak Taneční konzervatoři hl. m. Prahy. Byl Rudovousem, Petruškou, Spartakem, Tybaltem i mama Simone nebo Carabosse. Udivoval energií, vervou a charismatem, za které si v roce 2015 vysloužil Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. A dnes slaví své 85. narozeniny. Pavel Ždichynec.

S počátkem nové divadelní sezony 2026/2027 se po tříleté rekonstrukci znovuotevírá Studio ALTA. V pražské Libni našlo nové zázemí, které nabízí nové výzvy. O letech bez divadla a o tom, co se ve zrekonstruovaném prostoru chystá a jaká jsou očekávání, jsme si povídaly s Lídou Vackovou, jeho ředitelkou.

Tanečnice, performerka a choreografka Tereza Ondrová slaví půlkulaté narozeniny. Probraly jsme společně její uměleckou práci v uskupení Temporary Collective i potřebu vrátit se k sobě a na taneční jeviště. Za posledních pět let se toho v jejím profesním i soukromém životě stalo hodně. „Uvědomila jsem si, že nejsem nesmrtelná,“ rekapituluje.

Na konci srpna vyrostou na Letné šapitó, stánky s jídlem a pitím, dětská scéna i místa pro workshopy, večer se přidávají koncerty a během dne bezplatný open-air program. Letní Letná už dávno není festivalem, na který se přichází pouze na konkrétní představení. V areálu lze strávit i celý den a představení jsou jen jednou součástí zdejšího provozu.

Miluše Šindlerová je přes dvacet let pedagožkou tanečního oboru ZUŠ Vodňany, kde jí rukama prošly desítky žaček a žáků. Povedlo se jí zformovat i čistě chlapeckou skupinu, s kolegy a kolegyněmi z ostatních oborů pak pravidelně vytváří projektová představení. Nejdůležitější pro ni však je podporovat vnímavost.

Marta Drottnerová během své kariéry v baletu Národního divadla obsáhla prakticky celý klíčový repertoár, objevovala se na zahraničních scénách, stala se baletní mistryní a pedagožkou Katedry tance HAMU. Na tuto balerínu, jejímž mužem se stal choreograf Jiří Blažek, u příležitosti jejích půlkulatin zavzpomínalo několik osobností českého baletu: Zdeněk Prokeš, Jaroslav Slavický či Jiří Horák.

Zatímco ministerstvo kultury lákalo na folklór a pečení chleba, v létě na tajňačku upeklo novou státní kulturní politiku. Kulturní obec se o ní dozvěděla náhodou, a proto se zvedl silný odpor. Ministr ale nic měnit nehodlá a už jedná o rozpočtu na příští rok. Hlásí, že kultura bita nebude. Jenže jaká kultura?