Nový mezinárodní festival PRAGUE ON POINT, který se uskuteční od června do října 2026, nabídne dva velkolepé gala večery v Hudebním divadle Karlín, pražskou premiéru inscenace Kafka: Proces, letní mistrovské kurzy ve Státní opeře i závěrečnou podzimní premiéru nové choreografie.Zakladatelem festivalu je mezinárodně uznávaný choreograf Jiří Bubeníček.

Festival Norma organizovaný Studiem Hrdinů se již desátým rokem zaměřuje na performance propojující autorské divadlo a současné výtvarné umění. Přestože letos neproběhl, organizátoři uvedli pod hlavičkou festivalu dvě koprodukční premiéry, a sice sólovou performanci HIT Jana Bárty a Motherland performerky a režisérky Nhung Dang.

Stovky talentovaných studentů konzervatoří vstupují každý rok do světa tance, do svého profesního života. Přechod z baletních sálů a školních lavic do praxe však bývá složitý – a často bez jasné mapy. Právě tu letos nabídlo studentské sympozium Přicházení, které proběhlo ve dnech 24.–27. září v rámci festivalu MOVE Fest v Ostravě.

První prosincové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled premiér a projektů, které obohatily českou taneční scénu na sklonku podzimu.

Performance Sorour Darabi jsou dějištěm, kde se obnažuje složitost jinakosti. Skrze propojení osobních i kolektivních zkušeností Darabi zkoumají intersekcionalitu a proměnlivost identity a těla ve vztahu ke kultuře a politickému kontextu.

Lukas Bliss a Andrej Štepita uvádějí novou tanečně-performerskou inscenaci Flotsam and Jetsam pod hlavičkou uskupení Cink Cink Cirk. Propojují v ní fyzickou exploraci přátelství, žonglování se slovy i vztahy a příběh dvou těl v krajině, kde se věci ztrácejí a znovu objevují.

Mates Petrák je rodilý Ostravan a zakladatel festivalu Théseova loď. Vystudoval magisterské studium v oboru nonverbální divadlo na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Stejně jako v galerijních sbírkách vystavují obrazy starých mistrů, tak taneční soubory kamenných divadel zařazují do repertoárového portfolia klasické balety. Na milost je musí vzít i ti nejzarputilejší škarohlídové a zatracovači tradice, protože bez odkazu let minulých by taneční umění nebylo tím, čím je dnes, neb obzvláště evropští modernisté by se neměli vůči čemu vymezovat.