V době všeobecné únavy, informačního zahlcení a přetrvávajících nároků na péči o rodinu, které stále častěji dopadají na ženy, může být návrat k vlastnímu tělu překvapivě politickým gestem. Sólo Second practice tanečnice Martiny Hajdyla Lacové, vytvořené ve spolupráci s choreografkou Renatou Piotrowska-Auffret, uvádí do praxe princip živého archivu a paměť těla.

Divadlo Aréna v súlade so stratégiami rozvoja kultúry Bratislavského samosprávneho kraja od januára 2026 systematicky otvára svoj program súčasnému tancu. Na koncepcii nového dramaturgického cyklu Tanec v Aréne sa podieľajú dramaturg tanečného a pohybového divadla Andrej Petrovič, umelecká riaditeľka Saša Sarvašová a Ľubica Krénová, ktorá stojí na čele Divadla Aréna.

Rostislav Novák ml., principál novocirkusového souboru Cirk La Putyka, začal po každém představení promlouvat k divákům. Upozorňuje na nebezpečí, které škrty v kultuře představují pro tvůrce i pro veřejnost. K tomu, co od svých promluv očekává, jsme se dostali v závěru našeho setkání.

Není to sen? Podávat výkony vrcholového atleta, mít dokonalou taneční postavu a žít z minimálního množství jídla? Zejména ve světě mladistvých tanečníků*tanečnic se to považuje za standard. Naše těla ale nejsou perpetuum mobile, nezbytně potřebují externí doplnění energie, a pokud ji nemají, dříve či později nám prohřešky mládí připomenou.

V dalším dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem české taneční a pohybové scény. Druhá březnová epizoda se zastavuje u několika nových premiér. Přibližuje fyzický duet Flotsam and Jetsam Lukase Blahy Blisse a Andreje Štěpity...

Pražská etapa Malé inventury i letos prezentovala výrazné projekty nezávislé a experimentální scény. Kromě zavedených souborů představila i nově nastupující a méně známé tvůrce působící na českém, respektive pražském území. Do vkusu se nelze strefit každému, tentokrát se pořadatelé ale skutečně vynasnažili.

Platforma PINKBUS od svého vzniku úspěšně posouvá hranice napříč spektrem queer umění. Její projekty originálním způsobem propojují drag s prvky tradiční – a v České republice mimořádně populární – travesti shows se současným divadelním jazykem a kabaretem, a to v podobě, která je v tuzemském kontextu stále spíše raritou.

Dobro a zlo, den a noc, mládí a stáří, černá a bílá. Není snad známějších protikladů, které by kromě schopnosti naučit nás v dětství vnímat a poznávat rozdíly či kontrasty sloužily také coby jedny z nejpřímějších a nejčitelnějších metaforických přirovnání vůbec. Právě takovými zdánlivě ostrými předěly v našich životech se zaobírá i inscenace Proměny Vladimíra Gončarova...