Apartment 24 v podání Lenka Vagnerová & Company odkrývá intimní příběh rozpadajícího se vztahu, kde se vzpomínky a opakované každodenní rituály mění v kaleidoskopický vizuální jazyk lásky, ztráty a úzkost. Jak narušuje každodenní rutina partnerské soužití? Joe Baker ve své novince odpovídá: nemilosrdně…

Bohemia Balet pod vedením L. Slavického přináší dvě choreografie N. Novotné: starší sólo Sacrebleu a L.ego, studii lidských vztahů. Nabízí osobitý pohybový jazyk a otevírá otázku vlastní umělecké identity souboru.

Zpřísnit pravidla, vyměnit lidi, nastolit spravedlnost. Zní to lákavě – jenže nová kulturní politika ministra Klempíře řeší klišé, která se u široké veřejnosti spolehlivě chytí, a skutečné problémy zůstávají bez povšimnutí. Jak to aktuálně skutečně vypadá s financováním kultury?

Pražský soubor současného nonverbálního divadla Kozel ve fraku uvede 5. listopadu v Divadle BRAVO! novou autorskou inscenaci Léčba dynamitem. Režie se ujal francouzský režisér Lionel Ménard, žák Marcela Marceaua. Soubor letos slaví deset let existence, a právě touto inscenací otevírá další dekádu své tvorby.

Poté, co v minulých týdnech několik členů a členek odborné komise Ministerstva kultury pro oblast profesionálního tanečního, pohybového a nonverbálního umění oznámilo rezignaci na své funkce v reakci na připravované změny dotačního systému, zveřejňují nyní členové a členky komise společné prohlášení adresované předsedovi vlády České republiky.

Jak tematizovat placebo na tanečním festivalu? A jak vypadá představení pro děti na autistickém spektru? Vracíme se k MOVE Festu, letošním Cenám Thálie, novému Dance Context Journalu i k aktuálním krokům Ministerstva kultury. Tanečnice Martina Hajdyla Lacová mluví v rozhovoru o psychologické stránce tance a tlaku na výkon.

Taneční sezona 2025/2026 potvrdila, že na současné scéně nevysledujeme žádný společný určující trend. Prostor zůstává fragmentovaný a dominuje velké množství menších projektů. Inklinují k nimi zavedené, repertoárově profilované soubory. Scénu zalidňují menší uskupení, některá navzdory nejistým podmínkám i nově vznikají, rozmáhá se tvorba site specific a důraz na participaci diváka.

Podíváme-li se na uplynulou sezonu v českém baletu, vidíme vcelku pestrý mix, v němž nechybí repertoárová klasika, původní celovečerní tvorba, programy složené z děl českých tvůrců a prověřených zahraničních choreografií. Sázky na jistotu přenášených inscenací i experimenty s nezvyklými předlohami a formami zpracování. V čem se ale minulá sezona přece jen trochu vymyká, je větší prostor pro umělce začínající i pro ty zkušené, kteří svůj vrchol prožili v minulosti.