Kulturní stanice Galaxie uvede 31. ledna a 1. února premiéru autorské inscenace K sobě, připravené v režii Anny Klimešové a Petra Erbese. Do projektu se zapojilo osmnáct mladých lidí ve věku 16 – 21 let, kteří se společně s tvůrčím týmem pustili do zkoumání tématu, jež je pro dnešní generaci mimořádně citlivé – sebehodnoty.

Kurt Jooss (1901–1979) je jedním ze zásadních reformátorů tance 20. století, jehož odkaz si dnes připomínáme u příležitosti 125. výročí jeho narození. Jako tvůrce konceptu Tanztheater dokázal funkčně propojit klasickou taneční techniku s labanovskými principy a vnést do tanečního umění hluboký sociálně-politický rozměr.

V neděli 11. ledna zemřela významná postava českého baletu, paní Miroslava Pešíková. S první českou scénou spojila celý svůj umělecký život, během něhož se stala mimořádnou interpretkou klasického i dramatického repertoáru a později také uznávanou pedagožkou. Miroslava Pešíková se narodila 11. srpna 1946 v Praze a tanci se začala věnovat v soukromé taneční škole Marty Aubrechtové v pražské Vodičkově ulici.

Před vánočními svátky rozčeřila sociální sítě v kulturní bublině řada nespokojených reakcí na uveřejnění výsledků pražských kulturních grantů. Mnohé pak v ucelené glose pro časopis Dílo reflektovala Jana Bohutínská. A protože jsou její pohledy v mnoha ohledech provokativní, dovoluji si na některá tvrzení reagovat.

Jen několik dní před Vánoci uvedl baletní soubor Jihočeského divadla komorní večer Next Place, který se vědomě vymezil vůči sváteční atmosféře. Choreografie What’s Next? a My Place se soustředí na hledání místa ve světě očima mladých.

Festival 4+4 dny v pohybu / Místa činu slaví 30. výročí. Jeho letošní časové rozpětí tak bylo nebývale dlouhé a během tří měsíců se na něm vystřídala celá řada umělců z výtvarného, performativního a pohybového umění.

Původně se měl stát lékařem, ale nakonec se vydal na cestu k divadlu. Svůj profesní život silně provázal s pohybovým divadlem. Vystudoval Katedru nonverbálního divadla na pražské HAMU, kterou posledních patnáct let vede. A nedávno oslavil padesátiny. Čas k rekapitulaci?

Identita neslyšících je často slyšící veřejností i odborným medicínským pohledem konstruována na základě ztráty sluchu, hluchoty, hendikepu. Tento pohled podřazuje neslyšícího většinové společnosti. Pokud se však na identitu neslyšících podíváme prizmatem kulturním, můžeme o ní mluvit v pozitivním světle. Hledání identity může být pro některé neslyšící celoživotní složitou cestou.