Proměna česko-německého spisovatele Franze Kafky patří spolu s Procesem mezi nejznámější autorova díla. Rozsahem nevelká povídka našla na jevišti několikerých zpracování...
Zuzana Rafajová
MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.
Pochází z Valašského Meziříčí, vystudovala Masarykovo gymnázium ve Vsetíně, kde také třináct let navštěvovala taneční obor Základní umělecké školy. Po maturitě nastoupila na pražskou HAMU, v oboru taneční věda zde získala v roce 2019 doktorský titul (disertační práce Obnovování tradičních baletů - východiska, možnosti, postupy; obhajoba červen 2019).
Zabývá se především historií jevištního tance 19. století a odkazem romantického a postromantického repertoáru, dále se věnuje studiu tanečních notací téhož období, zejména pak systému Vladimira Stěpanova (poprvé publikován v L'Alphabet des Mouvements du Corps Humain, Paris 1892) a jeho použití v divadelní praxi. V rámci přípravy disertační práce a následných dalších rešerší absolvovala dvakrát měsíční pobyt v Houghton Library Harvardovy univerzity v Bostonu, kde studovala materiály tzv. Sergeyev Collection obsahující hudební a choreografické notace baletů repertoáru carského Mariinského divadla z přelomu 19. a 20. století.
Působí jako publicista na webech Taneční aktuality a Opera Plus, příležitostně rovněž v časopisech Hudební rozhledy a Živá hudba. Spolupracovala na programových brožurách Baletu Národního divadla (např. Timeless, Phoenix, Oněgin, Forsythe/Clug/McGregor, bpm, Tramvaj do stanice Touha) a Baletu Národního divadla moravskoslezského (např. Le Corsaire, Carmen, Coppélia, Louskáček - Vánoční koleda), dále např. s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je pedagožkou konzervatoře Duncan centre a přednáší na Katedře tance HAMU. Pravidelně se účastní odborných konferencí (např. European Association for Dance History, AIRDanza).
Texty autora
Duchové a Klauni dnešní doby aneb Cinedans online
Zrušení živého tanečního představení je v současné situaci nemilé a jeho absence hůře kompenzovatelná. V případě festivalu tanečních filmů je naopak řešení nasnadě – přesunout obsah alespoň na omezený čas na internet.
The Red Shoes aneb Červené střevíčky se závanem roku 1948
Živé umění to v aktuální situaci nemá jednoduché a je otázkou, kdy ho budeme moci opět zažít na vlastní kůži. Česká republika k restriktivním opatřením sáhla poměrně záhy, Velká Británie byla zdrženlivější...
Křehce introspektivní večer Aliny Cojocaru
Na benefice tanečních osobností nejsme v našich zeměpisných šířkách příliš zvyklí. Troufnu si tvrdit, že i ve světě bychom napočítali jen hrstku umělců...
Giselle historická aneb Návrat ke kořenům
Historicky poučené rekonstrukce baletů jsou v poslední době hojně skloňovaným fenoménem a dobrat se prapůvodní podoby řady titulů dnešního zlatého klasického fondu je cílem nejednoho choreografa.
Coppélia z Londýna
Vánoce a advent patří na baletních jevištích již tradičně pohádkovým příběhům. V londýnské Covent Garden se letos střídá Spící krasavice...
Chladně dokonalá Raymonda z moskevského Velkého divadla
Již desátou sezónu vstupuje balet Velkého divadla ve spolupráci s Pathé Live na plátna kin. Kulatiny se soubor rozhodl oslavit přenosy výlučně velkých klasických děl...
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
Balet brněnského Národního divadla na začátku nové sezóny už potřetí ve své historii zařadil do repertoáru výpravný titul Bajadéra (La Bayadère).
Romeo + Juliet aneb Víc otázek než odpovědí
Ve světě umění existuje jen málo jistot. Jednou z nich však bezpochyby je přes 400 let trvající obliba příběhu Romea a Julie Williama Shakespeara.
Sergej Ďagilev – osobitý impresário ruského baletu počátku 20. století
V letošním roce si připomínáme 90 let od úmrtí Sergeje Ďagileva, ruského mecenáše i kritika umění, který neodmyslitelně vstoupil do dějin baletu jako impresário souboru Les Ballets Russes (1909–1929).
Století Margot Fonteyn
V baletní historii 20. století je několik jmen, která přesáhla hranice oboru a stala se známými i v běžném společenském kontextu. Jedna z nich, Margot Fonteyn, prima ballerina assoluta, patrně nejslavnější britská tanečnice vůbec, by v letošním roce oslavila své sté narozeniny.
Markéta Kytýřová devadesátiletá
Tanečnice, choreografka a pedagožka Markéta Kytýřová (prov. Záděrová) se narodila před 90 lety 23. července 1929.
NEJČTENĚJŠÍ
-
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle opouštějí divadlo PONEC
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?